Ringhoffer, František, baron, 1817-1873

Ringhoffer, František, baron, 1817-1873

Biografické / historiografické informace: Narozen 28. dubna 1817 (Praha), zemřel 23. března 1873 (Praha-Smíchov). Český a rakouský podnikatel a politik z rodiny Ringhofferů, v 60. letech 19. století starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu. -- Jeho otcem byl Josef Ringhoffer, majitel kovárny na měď, jež se specializovala na dodávky zařízení pro cukrovary a lihovary. František Ringhoffer vystudoval gymnázium a technickou školu a pak nastoupil do firmy svého otce, kterou po jeho smrti roku 1847 zcela převzal. 21. února 1852 koupil pozemky na Smíchově mezi dnešními ulicemi Štefánikova, Plzeňská a Kartouzská a zbudoval zde nový areál továrny na železniční vagony. Od r. 1854 produkoval nákladní vagony (první výrobky opustily tovární halu 20. dubna 1854). V následujících letech firma expandovala a rozšířila se o slévárnu a kotlárnu. Od r. 1863 přibyla i výroba osobních vagonů. Z Ringhofferova podniku se stala největší vagónka v Rakousku. Dodávala i salonní vozy pro císařovnu Alžbětu. V závodě Ringhoffer zaváděl moderní technologie, jako první v monarchii například prováděl válcování bezešvých trubek. V r. 1854 založil podnikovou nemocenskou pokladnu a od r. 1870 poskytoval svým zaměstnancům možnost penzijního fondu. Kromě strojírenství podnikal i v pivovarnickém průmyslu (pivovar ve Velkých Popovicích). Poté, co byly v okolí nalezeny vydatné prameny vody, rozhodl se Ringhoffer v r. 1871 pro výstavbu zcela nového pivovarského areálu, který byl dokončen r. 1874. Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do politiky. V r. 1861 se stal starostou Smíchova. V zemských volbách v Čechách v r. 1861 byl také zvolen v městské kurii (volební obvod Smíchov) do Českého zemského sněmu jako nezávislý kandidát. Kromě toho byl do sněmu zvolen i ve velkostatkářské kurii za nesvěřenecké velkostatky. Politicky byl napojen na takzvanou Ústavní stranu (liberální německá formace podporující centralistický model rakouského státu). Opětovně do sněmu pronikl v zemských volbách roku 1872 (velkostatkářská kurie, nesvěřenecké velkostatky). Byl mu propůjčen Řád železné koruny 2. třídy. Roku 1872 se stal baronem. Zemřel nečekaně po krátké nemoci 23. března 1873. V jeho podnikání pak pokračoval syn František Ringhoffer III. (1844–1909). Svým třem synům odkázal továrny, panství a zámky v Kamenici, Štiříně, Kostelci u Křížků a Velkých Popovicích.
 
Literatura:
Wikipedia
Wikipedia

Ringhoffer, František, baron, 1817-1873
Viz: Ringhoffer, Franz, Freiherr, 1817-1873
Viz: Ringhoffer, František, II., baron, 1817-1873
...
Dokumenty ke stažení
Detail
Název pole Obsah pole
ID zaznamu pra3256799
Kontrolní číslo CZ-PrLNM
Datum zpracování 20150319200523.5
Pole pevné délky 120810|n|acnnnaabn n a|a
Zdroj katalogizace ABA010
Speciální kódovaná data 1844 1909
Osobní jméno Ringhoffer, František, baron, 1817-1873
Věcné téma šlechtické knihovny
Související místo Praha Praha
Pohlaví muž
Vyloučený tvar - VIZ Ringhoffer, Franz, Freiherr, 1817-1873 o
Vyloučený tvar - VIZ Ringhoffer, František, II., baron, 1817-1873 o
Viz též - Osoby a rody Ringhofferové (rod), svobodní páni provenio
Viz též Zámecká knihovna Štiřín provenio
Neveřejná všeobecná poznámka Použití šlechtického titulu baron a svobodný pán je v rámci rakouské monarchie synonymní a rozlišuje původ rodu, Ringhofferové pochází ze Zalitavska.
Zdroj informace Wikipedia
Zdroj informace Wikipedia
Biografická a historická poznámka Narozen 28. dubna 1817 (Praha), zemřel 23. března 1873 (Praha-Smíchov). Český a rakouský podnikatel a politik z rodiny Ringhofferů, v 60. letech 19. století starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu. -- Jeho otcem byl Josef Ringhoffer, majitel kovárny na měď, jež se specializovala na dodávky zařízení pro cukrovary a lihovary. František Ringhoffer vystudoval gymnázium a technickou školu a pak nastoupil do firmy svého otce, kterou po jeho smrti roku 1847 zcela převzal. 21. února 1852 koupil pozemky na Smíchově mezi dnešními ulicemi Štefánikova, Plzeňská a Kartouzská a zbudoval zde nový areál továrny na železniční vagony. Od r. 1854 produkoval nákladní vagony (první výrobky opustily tovární halu 20. dubna 1854). V následujících letech firma expandovala a rozšířila se o slévárnu a kotlárnu. Od r. 1863 přibyla i výroba osobních vagonů. Z Ringhofferova podniku se stala největší vagónka v Rakousku. Dodávala i salonní vozy pro císařovnu Alžbětu. V závodě Ringhoffer zaváděl moderní technologie, jako první v monarchii například prováděl válcování bezešvých trubek. V r. 1854 založil podnikovou nemocenskou pokladnu a od r. 1870 poskytoval svým zaměstnancům možnost penzijního fondu. Kromě strojírenství podnikal i v pivovarnickém průmyslu (pivovar ve Velkých Popovicích). Poté, co byly v okolí nalezeny vydatné prameny vody, rozhodl se Ringhoffer v r. 1871 pro výstavbu zcela nového pivovarského areálu, který byl dokončen r. 1874. Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do politiky. V r. 1861 se stal starostou Smíchova. V zemských volbách v Čechách v r. 1861 byl také zvolen v městské kurii (volební obvod Smíchov) do Českého zemského sněmu jako nezávislý kandidát. Kromě toho byl do sněmu zvolen i ve velkostatkářské kurii za nesvěřenecké velkostatky. Politicky byl napojen na takzvanou Ústavní stranu (liberální německá formace podporující centralistický model rakouského státu). Opětovně do sněmu pronikl v zemských volbách roku 1872 (velkostatkářská kurie, nesvěřenecké velkostatky). Byl mu propůjčen Řád železné koruny 2. třídy. Roku 1872 se stal baronem. Zemřel nečekaně po krátké nemoci 23. března 1873. V jeho podnikání pak pokračoval syn František Ringhoffer III. (1844–1909). Svým třem synům odkázal továrny, panství a zámky v Kamenici, Štiříně, Kostelci u Křížků a Velkých Popovicích. http://www.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/RINGHOFFER/František_Ringhoffer.jpg
Neznámé pole CZ
Šifra zpracovatele jaka
MARC
Pole Ind Obsah pole
1 pra3256799
3 CZ-PrLNM
5 20150319200523.5
8 120810|n|acnnnaabn n a|a
40 ## $a ABA010
46 $f 1844 $g 1909
100 1# $a Ringhoffer, František, $c baron, $d 1817-1873
150 $a šlechtické knihovny
370 $a Praha $b Praha
375 $a muž
400 1# $a Ringhoffer, Franz, $c Freiherr, $d 1817-1873 $0 o
400 1# $a Ringhoffer, František, $b II., $c baron, $d 1817-1873 $0 o
500 2# $a Ringhofferové (rod), $c svobodní páni $9 provenio
510 2# $a Zámecká knihovna Štiřín $9 provenio
667 $a Použití šlechtického titulu baron a svobodný pán je v rámci rakouské monarchie synonymní a rozlišuje původ rodu, Ringhofferové pochází ze Zalitavska.
670 $a Wikipedia $u http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Ringhoffer_II.
670 $a Wikipedia $u http://cs.wikipedia.org/wiki/Ringhoffer
678 0# $a Narozen 28. dubna 1817 (Praha), zemřel 23. března 1873 (Praha-Smíchov). Český a rakouský podnikatel a politik z rodiny Ringhofferů, v 60. letech 19. století starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu. -- Jeho otcem byl Josef Ringhoffer, majitel kovárny na měď, jež se specializovala na dodávky zařízení pro cukrovary a lihovary. František Ringhoffer vystudoval gymnázium a technickou školu a pak nastoupil do firmy svého otce, kterou po jeho smrti roku 1847 zcela převzal. 21. února 1852 koupil pozemky na Smíchově mezi dnešními ulicemi Štefánikova, Plzeňská a Kartouzská a zbudoval zde nový areál továrny na železniční vagony. Od r. 1854 produkoval nákladní vagony (první výrobky opustily tovární halu 20. dubna 1854). V následujících letech firma expandovala a rozšířila se o slévárnu a kotlárnu. Od r. 1863 přibyla i výroba osobních vagonů. Z Ringhofferova podniku se stala největší vagónka v Rakousku. Dodávala i salonní vozy pro císařovnu Alžbětu. V závodě Ringhoffer zaváděl moderní technologie, jako první v monarchii například prováděl válcování bezešvých trubek. V r. 1854 založil podnikovou nemocenskou pokladnu a od r. 1870 poskytoval svým zaměstnancům možnost penzijního fondu. Kromě strojírenství podnikal i v pivovarnickém průmyslu (pivovar ve Velkých Popovicích). Poté, co byly v okolí nalezeny vydatné prameny vody, rozhodl se Ringhoffer v r. 1871 pro výstavbu zcela nového pivovarského areálu, který byl dokončen r. 1874. Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do politiky. V r. 1861 se stal starostou Smíchova. V zemských volbách v Čechách v r. 1861 byl také zvolen v městské kurii (volební obvod Smíchov) do Českého zemského sněmu jako nezávislý kandidát. Kromě toho byl do sněmu zvolen i ve velkostatkářské kurii za nesvěřenecké velkostatky. Politicky byl napojen na takzvanou Ústavní stranu (liberální německá formace podporující centralistický model rakouského státu). Opětovně do sněmu pronikl v zemských volbách roku 1872 (velkostatkářská kurie, nesvěřenecké velkostatky). Byl mu propůjčen Řád železné koruny 2. třídy. Roku 1872 se stal baronem. Zemřel nečekaně po krátké nemoci 23. března 1873. V jeho podnikání pak pokračoval syn František Ringhoffer III. (1844–1909). Svým třem synům odkázal továrny, panství a zámky v Kamenici, Štiříně, Kostelci u Křížků a Velkých Popovicích. $u http://www.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/RINGHOFFER/František_Ringhoffer.jpg
909 $a CZ
998 $a jaka
Permanentní odkaz